Česnek

Allium sativum

Historie

Lidé, milenci i celé národy se liší ve vztahu k tomuto malému stroužku česneku. Zatímco někteří ho mají rádi z celého srdce, jiní se mu vyhýbají jak čert kříži. V Boccacciově sbírce novel „Dekameron“ (14. století n. l.) byl česnek obzvláště ceněn. Tato liliovitá rostlina lilie je jednou z nejstarších kulturních rostlin a vyskytovala se již kolem 3000 let před naším letopočtem. Česnek byl známý jako jídlo a lék. V 1600 let starém „Papyrus Ebers“ (svitek z egyptských královských hrobek) se uvádí, že dělníci, kteří stavěli pyramidy, vstoupili do stávky, protože nedostali dostatek česneku na jejich každodenní stravu. Allium sativum se již používalo i k pečení.

Hippokrates, Plinius a Dioscorides jej doporučovali proti hlenovitým průduškám, žloutence, střevním červům a hadímu uštknutí, jako prostředek proti stárnutí a jako univerzální zdroj síly. Ve středověku bylo mnoho pojídačů česneku ušetřeno moru.

Prostředky k přehlušení zápachu, aby lidé z tohoto důvodu česnek nepřestávali jíst je žvýkání petrželky, máty nebo tymiánu, pražených kávových zrn nebo hřebíčku nebo by měli vypít sklenici červeného vína nebo citronové šťávy. Název „česnek“ pochází ze starofrancouzského slova „clofolau“, odvozeného od „clobo“ (přilepit, rozštípat) a odkazuje na stroužky česneku, které vypadají jako rozpůlené.

Účinky

Česnek se používá preventivně i terapeuticky, má velmi odlišné a obšírné účinky a všude je považován za „cibulku zázraku.“ Zpomaluje cévní změny související s věkem tím, že zlepšuje průtok krve v těle působí proti shlukování krevních destiček (v odborném žargonu se tomu říká vlastnost zabraňující agregaci trombocytů). To znamená, že tepny milovníků česneku „vápní“ pomaleji. Česnek prodlužuje dobu krvácení a srážlivosti, což je patrné u pacientů s poruchami prokrvení tepen. Zároveň česnek snižuje zvýšenou hladinu krevního tuku o 15-20 % a rozšiřuje cévy (to znamená, že má vazodilatační účinek), a tím snižuje krevní tlak. Česnek je se svými přírodními antioxidanty považován za důležitého „lovce radikálů“. Proti volným

radikálům jsou účinné flavonoidy, vitamín C, vitamín E, betakaroten a selen. Jeho antioxidační vlastnosti zároveň inhibují ukládání cholesterolu na vnitřních stěnách cévních buněk, čímž je účinný proti arterioskleróze. Česnek má tedy vliv na proces stárnutí svými typickými příznaky jako je arterioskleróza, kardiovaskulární onemocnění, autoimunitní či oční onemocnění. Působí proti nim a má příznivý vliv na délku života – “skutečná zázračná hlíza proti stárnutí“.
Česnek má také výrazné protizánětlivé a antibakteriální účinky, je účinný proti bakteriím, virům a plísním (zejména proti houbě Candida). Allicin při ředění 1:125 000 zabraňuje růstu různých patogenních bakterií, například stafylokoků a salmonel. Ale také zamezuje reprodukci červů. Porovnejte

proto účinek česneku s účinkem penicilinu. I když je účinek slabší, patogeny si nevytvářejí žádnou rezistenci. Česnek se také ukázal jako užitečný proti chřipkovým virům: Říká se, že s 99% jistotou zabíjí některé viry chřipky a léčí nachlazení. Česnek také stimuluje imunitní systém a podporuje zvýšenou tvorbu protilátek, mimo jiné proti nádorovým buňkám. Česnek zlepšuje střevní flóru, brzdí nepřirozené fermentační procesy a příznivě působí na narušenou střevní flóru. Potlačuje cizorodé zárodky a posiluje fyziologické koliformní bakterie. Podporuje také detoxikaci při otravách těžkými kovy olovem, kadmiem nebo rtutí (detoxikačního účinku dosáhnete užíváním 4 g čerstvého česneku denně). Pro svůj bohatý obsah vitamínů se česnek používá také při chronické otravě nikotinem a parodontóze.

Botanické informace

Domovinu česneku naleznete v daleké kyrgyzské stepi. Odtud přivezl Čingischán a jeho divoké hordy, kteří nosili helmy ve tvaru česnek, česnek (Alliaceae) přes střední Asii až do východní Evropy. Podlouhle vejčitá česneková cibulka se skládá z 6–15 dílčích cibulek, tzv. „stroužky“, z nichž každá se skládá z trubkovitého, dužnatého, zesíleného listu, který je pokryt suchou slupkou. Dceřiné a sekundární hlavičky česneku obklopeny bělavými listy se suchou „kůží“. Bylina dorůstá až do výšky 70 cm, se vzpřímenými, kulatými a holými stonky. Pěkně kvetoucí pupečník je pokrytý dlouhou špičatou bílou květní pochvou a když poupata kvetou, nesou se v červenci a srpnu vzduchem jemné malé hvězdicové květy se 6 bělavými okvětními lístky. Květy však často zůstávají ve fázi poupat a většinou zůstávají sterilní. Mají 25-30 vaječných kulatých cibulí, které se nacházejí vedle květů v květenství a jsou zodpovědné za rozmnožování.

Pěstování a sklizeň

Dnes se tato prastará zelenina a léčivá rostlina pěstuje ve všech teplých klimatických pásmech světa. Nejlépe se česneku daří tam, kde je teplo, například v oblasti Středozemního moře. Česnek miluje lehkou a na živiny bohatou půdu, a pokud může růst na slunci, produkuje dostatek esenciálních olejů. Obstarejte si česnek od souseda na zahradě nebo v obchodě se zdravou výživou; hledejte odrůdy s lehce načervenalou barvou, ukušenosti ukazují, že jsou robustnější. Doba výsadby je září až začátek října. V tomto okamžiku zapíchněte odolné stroužky 7-8 cm hluboko do půdy tak, aby jejich špičky směřovaly nahoru. Nenechte česnek na záhoně příliš zarůst jinými zelenými rostlinami, jinak ho můžete nechat růst jen tak – je to vděčná rostlina! Nevykrmujte ji dobře míněnými hnojivy a zalévejte ji pouze při vysokých teplotách, jinak snadno uhnívá. Nesnese ani deštivá léta nebo přemokření – čím více slunce, tím více se „zauzluje“. Doba sklizně je koncem července/začátkem srpna. Nejpozději, když zaschnou dvě třetiny listů.

Novodobé poznatky

Ve studiích účinku česnekových přípravků na snížení krevního tlaku bylo pozorováno snížení krevního tlaku až o 16 %. Délka terapie se pohybovala mezi 28 a 120 dny s denním příjmem 600-900 mg česnekového prášku.